Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Už když v Komárně roku 1927 kolaudovali nový hřbitov zřízený na vhodném místě za vsí, zvažovali patrně tehdejší představitelé obce postavit kapli. Jan Horák, starosta obce, se domluvil s Tomášem Baťou, že projekt na kapli sv. Cyrila a Metoděje v Komárně vypracuje jeden ze zakladatelů zlínské architektonické a urbanistické tradice František Lydie Gahura (autor zlínské radnice, Masarykovy školy, Baťovy nemocnice …). Podle kroniky zadal Františku Gahurovi projekt na uvedenou kapli Tomáš Baťa krátce před svým tragickým úmrtím 12. července 1932.

„Pozemek na němž kaple bude státi buď v pozemkové knize zapsána jako účelové jmění obce Komárna – Obecní kaple sv. Cyrila a Metoda v Komárně, výhradně pro úkony církve římsko – katolické."

Za arcibiskupskou konzistoř protokol podepsal Rudolf Jambor, děkan ve Všechovicích, za Komárno starosta Jan Horák, radní Augustin Petřík a členové zastupitelstva. Se stavbou bylo započato 18. května, základní kámen byl posvěcen 31. května děkanem Jamborem, přičemž do něho byl vložen pamětní spis ke kapli. Stavbu provedla firma stavitele Metoděje Matušky z Bystřice pod Hostýnem, k její kolaudaci došlo 22. října 1936 a komise zjistila, že „stavba kaple byla provedena podle schváleného projektu s dodržením předepsaných podmínek a působí vzhledem k okolí dobrým dojmem… vnitřní úprava je tak dalece ukončena, že kaple je způsobilá k používání“. Ke slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 11. října za velké účasti lidí z Komárna a okolí, přičemž byly posvěceny i nové sochy sv. Cyrila a Metoděje, sochy Božského srdce Páně a P. Marie a nové zvony. Náklad na stavbu kaple, částečně i s vnitřním zařízením, činil 80 000 Kč. Z nich polovina byla uhrazena z fondu již dříve obcí založeného a polovina z darů, příspěvků a odkazů dobrodinců. V dubnu roku 1965 komárenští přemístili plastiku sv. Jana Nepomuckého z roku 1803 z původního místa u domu čp. 9 ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. Vzhled kaple byl pak výrazně změněn až v roce 1968 přístavbou sakristie.