Menu
Obec Komárno
Komárno

Historie

Obec Komárno se nachází na území, které se někdy označovalo jako Záhoří či Hostýnské Záhoří. Jde o území mezi Hanou a Valašskem, na němž se prolínají vlivy obou těchto oblastí. Podle jednoho z vymezení Záhoří jde o více než  třicet obcí, které můžeme zhruba ohraničit „Komárným, Bystřicí pod Hostýnem, Lipovou, Žákovicemi, Malhoticemi a Rouským u Kelče…“. Místní jméno znělo do počátku 17. století Komárné, šlo o osadu vzniknuvší na místě komárném, na místě s močály, bažinami, břehy řek a říček. V prvních zmínkách o obce zaznamenáváme její název: Chomarne, Comarne, Komarn, Comarn. Jmenována je vždy v souvislosti s lenním zřízením olomouckého biskupství jako manská ves. Držitel Komárna měl jako man olomouckého biskupa povinnosti především k nedalekému hradu Šaumburku patřícímu ve své době k největším na Moravě, měl rozlohu přes 6 500 m2. První zmínka o jeho existenci pochází z roku 1272 a mimo strategické funkce měl být správním centrem zdejších biskupských držav místo Kelče. Hrad Šaumburk a řetězec manských statků kolem něho včetně Komárna měl především hlídat cestu do Polska.

Historické milníky v obci

Především z manských písemností známe následující držitele obce Komárno:

  • 1281 - 1302
    Milata de Nassile byl někdy v rozmezí těchto roků, olomouckým biskupem byl Dětřich z Hradce, za lenní ves Chomarne vázán k novému biskupskému hradu, tedy Šaumburku svým pobytem na něm. Za udělené léno se na hradě zavázal zůstávat s jedním koněm, šlo o vojenskou službu kvůli obraně Šaumburku. Stejně tak učinil po jeho smrti nový držitel vsi pan Jenčík a po něm jeho bratr Franko za dalšího olomouckého biskupa Konráda I. zvaného Bavor.
  • 1355
    Od tohoto roku je jako držitel Komárna a tedy vazal olomouckých biskupů, jmenován po několik následujících roků Stach z Komárna.
  • 1391
    Držitelem Komárna je Henricus de Arnoltowicz – byl to Jindřich z Bělé na lénech Meziříčí (Valašském), Arnoltovicích.
  • 1411
    Jindřich ze Šamburku
  • 1574 - 1576
    Léno na Komárno přijal Záviše Kunčický z Kunčic, který naposledy Komárno za léno přijal a manskou přísahu složil v roce 1581.

V roce 1589 získal manský statek Komárno koupí od urozeného vladyky pana Záviše Kunčického z Kunčic olomoucký biskup Stanislav Pavlovský za 2 250 moravských zlatých a začlenil je mezi stolní statky olomouckého biskupství. Biskup koupí získal moučný mlýn, pustou pilu, panský dvůr, samozřejmě všechny lidi platné, kteří vrchnosti odváděli platy, i neplatné (ti co poplatky neodváděli nebo byli od nich osvobozeni), se všemi robotami, lesy, háji, horami, loukami, rybníky s rybami, potoky atd.

Ves se roku 1589 dostala do katolických rukou, nástupcem biskupa Pavlovského na stolci olomouckých biskupů byl kardinál z Ditrichštejna, po bitvě na Bílé hoře gubernátor Moravy a její rekatolizátor.

V letech 1771 – 1772 mělo Komárno sto třicet dospělých již přijímajících katolických obyvatel a šedesát devět dětí. V osadě se mluvilo česky a patřila k faře ve Všechovicích.

Škola byla v Komárně založena díky iniciativě obce, aby děti měly výuku v místě, rokuBudova staré školy1827. Patronát nad ní drželo olomoucké arcibiskupství, které ji také vypomáhalo topivem a stavebním dřívím. Původní školní stavení v čísle 72 obklopené zahradami přestalo po čtyřiceti pěti letech dostačovat, bylo velmi malé a ve špatném  stavu. Obec  roku  1872 žádá olomouckého arcibiskupa, aby jí propůjčil místo pro novou školu. Ten obci slíbil odprodat bednárnu č. 24 se zahrádkou (už se patrně nepočítalo s obnovou výroby sudů pro zdejší pivovar, jehož činnost arcibiskupství zastavilo). Zastupitelé si roku 1872 dali vypracovat plány na novou školu, podle nichž měla stát 4 892 zlatých, odpovědné úřady tento projekt zamítly, stavba se podle nových plánů podstatně prodražila. V dubnu 1876, když byla budova dostavěna, starosta Jan Šindelek s radními požádali arcibiskupa o příspěvek ve výši 838 zlatých – „Úřady si vymínily dražší změny“. V roce 1874 bylo v Komárně 74 školáků.

O komárenské škole dále víme, že se v ní od roku1908 začaly vyučovat ruční práce, ve školním roce 1909 – 1910 se stala dvojtřídní a že ji k 1. lednu 1914 navštěvovalo 90 žáků. Za okupace v roce 1940 – 1941 byla stále dvojtřídní a školu navštěvovalo 106 žáků, které vyučoval ředitel a dva učitelé. V roce 1944 navštěvovalo školu 68 žáků a ve školním roce 1961 – 1962 měla národní škola 44 žáků. Následujícího roku došlo na generální opravu školní budovy nákladem 112 000 korun.

K počátku školního roku 1973 byla v Komárně škola po bezmála sto padesáti letech zrušena a žáci začali za základním vzděláním jezdit autobusem do Podhradní Lhoty nebo Rajnochovic. Školní budova se rozhodnutím rady NV stala útočištěm školy mateřské. 1. září 1953 byla mateřská škola v Komárně otevřena a zpočátku ji řediteloval spolu s národní školou J. Horák. Počátkem šedesátých let stav dětí stoupl také díky dojíždění z Provodovic přes třicet. Tento stav se udržel i léta sedmdesátá. Další léta byl výrazný úbytek dětí až do roku 1998, kdy školku navštěvovalo pouze sedm dětí. Rozhodnutím obecního zastupitelstva byla školka k 1. červnu 1999 po více než čtyřicetiletém provozu uzavřena.

Uzavřením školy národní i mateřské byl velmi omezen společenský život v obci.

Vyhlášením války Srbsku koncem června 1914 a následné vyhlášení všeobecné mobilizace nevěstilo ani pro obyvatele Komárno nic dobrého. O způsobech vedení moderní války však nemohli vědět nic, nemohli ani tušit, jak moc se protáhne. Komárno ve válce ztratilo patnáct mužů, místní obyvatelé přišli v jejím důsledku o část svých občanských svobod. Naštěstí se jich nedotkl nedostatek potravin až tak bolestivě, jako jím byli postiženi lidé ve městech.

Prezident T. G. MasarykJména padlých mužů si můžeme přečíst na pomníku obětem obou světových válek z roku 1947 umístěném v místním parku „Mezi Vodama“.

„První president naší republiky T. G. Masaryk zavítal v květnu roku 1928 na Moravu, při příležitosti výstavy soudobé kultury v Brně. Ze zámku v Židlochovicích, kdež byl na čas ubytován, podnikl zájezd na Radhošť ke dni 24. července u příležitosti svatojánských ohňů. Jedouce autem byl slavnostně pozdravován vítán ve všech městech i vesnicích kudy projížděl. V naší vesničce postavena pěkná slavobrána a asi na 20 standart s národními vlajkami rozestaveno podél silnice přes celou obec. Mimo to byly všechny domy vlajkami, praporečky a zelení přizdobeny. Dne 23. června asi o 3 hodině odpoledne byl uvítán náš milý pan president zdejším obecním zastupitelstvem, učitelským sborem i se svými školními dítkami z Komárna, ze Lhoty Podhradní a Rajnochovic. Dále hasičskými sbory, zdejším i ze Lhoty, a velkým počtem obyvatelstva z Komárna i okolí.

Pan president poděkovav zvěčnil tento památný okamžik zapsáním se do pamětní knihy obecní, jak nahoře viděti.“

20. května 1938 byl vyhlášena částečná mobilizace. Z Komárna se měli do dvaceti čtyř hodin u svých oddílů hlásit Antonín Šoustal, Bohumil Perůtka, Erich Konečný, Josef Oliva a Rudolf Špalek. Civilní letecká obrana cvičila občany jak zatemňovat okna při nebezpečí náletů, obecní rada Komárna se připojila k vypsání sbírky na Jubilejní fond na obranu státu, která v obci vynesla 1 530 korun. Zdařilá částečná mobilizace předvedla nepříteli sílu a dobrou bojovou připravenost československého vojska, vypjatá situace polevila a mobilizovaní vojáci se vrátili domů. Ovšem jen načas. 23. září 1938 vláda generála Syrového vyhlásila všeobecnou mobilizaci, které se týkala i třiceti mužů ve věku od 21 do 40 let. Obec armádě odevzdala čtyři koně a jeden vůz. Po přijetí tzv. Mnichovské dohody 30. září se mobilizovaní vojáci vrátili domů. Z okupovaných oblastí se vrátili do Komárna také dva jeho dřívější občané s rodinami. 30. listopadu byl zvolen prezidentem Emil Hácha, o němž se za protektorátu při zjišťování árijského původu snad úředně zjistilo, že jeho pradědem byl jeden ze sládků komárenského pivovaru (měl bydlet v Komárně v deputátním bytě čp. 36.

pohlednice_retro

Ke cti komárenských je třeba říci, že ač byli ve vyhláškách, jako všichni občané protektorátu, nabádáni k udávání spoluobčanů za porušení nejrůznějších nařízení, v obci během války k žádnému udání nedošlo, přestože se nařízení, především ohledně zacházení s potravinami a odevzdávání závadných tiskovin a literatury, běžně porušovala.

Místní lidé pomohli na podzim 1943 potravinami, penězi a mapou čtyřem uprchlým ruským válečným zajatcům, kteří se snažili dostat z Německa přes protektorát do vlasti.

Kvůli zvýšené aktivitě partyzánů v posledních měsících války bylo do sousední Podhradní Lhoty přiděleno dvanáct četníků s německým velitelem. Totálně nasazeni na práci do Německa byli z Komárna: Vojtěch a Františka Macháňovi, Josef Petřík, Miloslav a Jaroslav Hrstkovi a Vojtěch Horák, roku 1944 postihlo totální nasazení i Válečný letec Bohumil Horákučitele Antonína Indrucha, Jaroslava Horáka, Jaroslava Kubíka a Libuši Vondrovou.

Dne 6. února 1945 obsadil komárenskou školu oddíl německých zákopníků, kteří opevňovali terén v širokém okolí a pobyli zde do konce března. Dne 4. – 6. května 1945 se ve vsi usadil dělostřelecký oddíl a pěší rota.

Při přílezitosti oslav 50. výročí vzniku Československé republiky byla 27. října 1968 na rodném domě nočního stíhacího letce Bohumila Horáka odhalena pamětní deska z šedého mramoru. Bohumil Horák zahynul při služebním přeletu mezi letišti Redhill a Gatwick v Anglii dne 29. června 1941 a je pohřben na hřbitově Redstone v hrabství Surrey.

Novodobá historie obce

Pro zlepšení kvality života občanů Komárna bylo nezbytné, aby obecní zastupitelstvo podniklo kroky ke zřízení vodovodu a plynofikaci obce. V roce 1996 bylo hygienikům zadáno provedení rozboru vzorků vody z nového vrtu. Jelikož vzorky úplně normě neodpovídaly, usneslo se zastupitelstvo na pořízení účinného filtru. 

>Vodojem obecního vodovodu (foto p. Ščotka, Muzeum Kroměříž)Rok poté proběhlo u Stavebního úřadu v Bystřici pod Hostýnem územní řízení ohledně zřízení vodovodu. Přes nemalé komplikace se věc podařilo dotáhnout do zdárného konce a dne 14. července 1999 se konalo mimořádné zasedání obecního zastupitelstva, na němž zastupitelé schválili výši dotace od ministerstva financí, zemědělství a výši svých nákladů.

26. července 1999 bylo odborné firmě předáno staveniště, dovezen potřebný materiál. 2. srpna 1999 se započalo s bagrováním studny.

Firma slíbila vodovodní síť vybudovat do roku 2000, což se také podařilo a 28. listopadu 2000 proběhla ke všestranné spokojenosti kolaudace.

V roce 1997 bylo přikročeno k plynofikaci obce. Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva dne 14. července se mluvilo o připojení jednotlivých domácností a možnostech financování přípojek pomocí stavebních spoření. Regulační stanice plynu v Komárně (foto p. Ščotka, Muzeum Kroměříž)V lednu 1998 starosta informoval zastupitele o schválení půjčky 1,5 milionů korun na plynofikaci a v únoru již byla s kroměřížskou firmou Moravastav uzavřena smlouva o provedení díla a započato s projektováním přípojek k domácnostem. Plynofikace obce v letech 1997 – 1998 a tedy zkvalitnění života v Komárně nebylo zadarmo, obec stálo 4,5 milionů korun.

Symbolem obce je také prastará lipová alej lemující okresní silnici při vjezdu do Komárna od Bystřice pod Hostýnem. I ona, stejně jako celá obec, potřebuje průběžně ošetřovat. Proto byly v roce 1999 po delší době prořezány suché větve těchto památných stromů, dutiny v stromech a rány po řezu zakryty plechem. Práce provedla s využitím horolezeckých dovedností specializovaná firma a obec na ně vynaložila bezmála 95 000 korun.

lipová alej

Pověsti vztahující se k obci Komárno

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
oblačno 3 °C -1 °C
středa 20. 3. polojasno 4/-2 °C
čtvrtek 21. 3. sněžení 3/0 °C
pátek 22. 3. mírné sněžení 5/0 °C

Svátek

Dnes je 19.3.2024

Svátek má Josef

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den invalidů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Pranostika na akt. den

Na svatého Josefa vyskočí beránek na vršek a poděkuje hospodáři.

Digitální povodňový plán

Pro zobrazení povodňového plánu klikni na odkaz níže:

http://www.edpp.cz/dpp/komarno

Partneři

fotka
První pís. zmínka:
rok 1281
Počet obyvatel:
286
Nadmořská výška:
368 m n. m.
Katastrální výměra:
197 ha