Tvrz Komárno

Historie tvrze a manského statku Komárno

První písemná zmínka o vsi Komárno je z roku 1302 jako „de Chomarne“, avšak předpokládá se její založení v průběhu 13. století, v období kolonizace podél staré obchodní stezky z Valašského Meziříčí do Kroměříže. O vsi se vždy činí písemné zmínky v souvislosti s manským držením lenního statku olomouckého biskupa vázaným na nedaleký hrad Šaumburk. Tito drobní lenní držitelé Komárna sídlili na zdejší menší tvrzi.

Prvním známým manem byl v letech 1281–1302 Milata z Nasilé. Po jeho smrti manskou povinnost převzal jistý Jenčík a poté jeho příbuzný Franko. V roce 1355 vlastní zdejší tvrz bratři Stach a Jeneč z Komárna. Není bez zajímavosti, že tito dříve vlastnili hrad Šostýn nad Kopřivnicí. V roce 1391 prodává komárenské léno Jindřich z Arnoltovic Heršíku Svrčovi ze Zdounek. Roku 1411 se jako majitel Komárna zmiňuje Jindřich z Bystřice a Šaumburka a r. 1413 Jan z Komárna (Johanes de Comarne). V letech 1464–1532 bylo Komárno spravováno z nedalekých Všechovic a až r. 1574 přijímá léno Komárno Záviš Kunčický z Kunčic. Ten však již roku 1589 prodává za 2250 zl. lenní statek olomouckému biskupovi Stanislavu II. Pavlovskému. Tímto prodejem definitivně končí samostatný lenní statek Komárno a ves je od té doby spravována jako biskupský majetek z blízké Kelče. 

Poměrně často se v listinách vyskytující rod z Komárna byl odnoží starého šlechtického rodu pánů z Choryně. Existuje domněnka, že rod byl spřízněn i se starým rodem hrabat z Hückeswagenu.

Doba trvání života na komárenské tvrzi je díky souboru keramiky datovatelná do průběhu 14. století a první poloviny 15. století. Prozatím chybí materiál, který by dokázal potvrdit existenci tvrze ve 13. století, či ve 2. polovině 15. století a pozdější. Teprve po zániku tvrze vznikl biskupský dvůr, který ve správní funkci nahradil opuštěnou tvrz.

Archeologické nálezy z lokality

Povrchovým průzkumem tvrziště byla získána bohatá kolekce keramických střepů. Soubor je složen z několika typických okrajových zlomků hrnců, pohárků a pokliček, které jsou až překvapivě podobné s keramikou nalezenou na hradě Novém Šaumburce. Toto jen podporuje manskou závislost Komárna na nedalekém hradě. Oba soubory pravděpodobně pocházejí ze stejné dílny, ze které se na obě sídla keramika odebírala. Výzdoba střepů je poměrně chudá a tvoří jí pouze nepatrné horizontální lišty na hrdlech či horizontální linie na vnějších stěnách nádob.